Vandë carna!

Ke stažení moje Kniha!

Trvalejší odkaz je na stránce Book.

 
Věřili byste, jak málo se mi chce psát? Sedla jsem si k tomu jenom proto, že už mi ten kalendářík přišel opět příliš prázdný a stránky příliš dlouho nezměněné…

Co se týče mého studia angličtiny, místo knih zatím čtu jenom články na Elrondově radě, neboť mě zajímají a taky můžu bezostyšně používat ten suprový překladač, kterýmu stačí kliknout na slovo. Myslím, že se do konce školního roku do ničeho většího nepustím. Pak mě ale čeká pěkná knížečka, kterou ani nechci číst v češtině, protože mě už tak docela nezajímá, ale má prý pochopitelnou angličtinu, takže ve jménu zlepšování jazykové dovednosti a plašení nudy si to přelouskám… Jen to asi budu muset šoupnout na nějakou stránku, abych si to mohla překládat jednoduše :D.

To jsou kydy, dneska…

Maličko jsem přepsala nadpis blogu, jelikož nebyl úplně korektní. Morë je sice černý, ale ve spojení s quenta (historie, příběh) to má být mori. Ale tenhle název je krutě hezký, nezdá se vám? :) Hrozně se mi líbí Tolkienova elfština… Jen se pořád nemůžu rozhodnout, jestli mám radši quenyu nebo sindarin :D.

Btw, Vandë carna znamená “dobrá práce”, neboli anglicky “well done” (občas rozumím angličtině, ale nejsem to schopná uspokojivě přeložit do češtiny :D…).

Momentálně se snažím o mrťácký osvícení, páč se nám malinko hroutí základy. Ale každou změnu k lepšímu provázejí špatné události, a tak pevně věřím tomu, že i když teď matka musí shánět novou práci (toho kreténa, co se je v práci snaží vypudit psychickým nátlakem, bych sice nejradši roztrhala na miniaturní kousíčky, ale lepší bude, když co nejdřív vypadnem) a tím pádem i nový bydlení, až překonáme těžký začátky, bude to už jenom lepší. Nejlepší by bylo, kdybych bydlela ve městě své školičky, neb pak bychom nemuseli utrácet takový kvanta oběživa za trapný dojíždění.

Jednoduše, jsem smířená. Nejdřív jsem chvilkama propadala myšlenkám typu “co budem dělat?”, ale už jsem v cajku. Život se nesmí brát tak negativně, páč by kvůli tomu byl čím dál horší.

Jsem zvědavá, jestli stihnu ještě tu měsíční makačku v cukrárně… Doufám, že jo, doplnila bych si prachy na řidičák a konečně bych si koupila tu mptrosku (je na ni sice i teď, ale tady u toho kompu sedí jedna taková líná lemra, co nemá ponětí o tom, kde má sehnat to, co přesně si představuje :D). Chtěla bych taky ten foťák a scanner, kurňa, ale koukám, že se tyhle potřeby asi odsunou na dobu neurčitou. Budiž.

Knížečku přepisuju :). Jestli jste z těch, co četli těch šestnáct kapitolek na Literu, vězte, že jsem to docela brutálně změnila :). A jsem vrcholně spokojená, i když to ještě bude chtít nějaké úpravy, zejména na začátku. O dalších kapitolách ani nemluvě, ty opravuju v průběhu přepisování :D. Ach…! Jsem tak nadšená :). Ale smůla, miláčci, nemám už chuť dávat to ke čtení… ;). Možná nahraju znova nový verze těch šestnácti kapitolek, jen abyste viděli tu změnu, ale víc ani ťuk. Skončila jsem to taky tak hezky na mezníku, kdy se Anna mile rozžehnala s Elániem a poslala svý naděje do… tam, kam slunce nesvítí. Čtenáře by to mohlo zavádět k závěrům, že tady Kniha končí :D. Avšak ani zdaleka, moji milí.

Musím jít přepsat Welcome stránku. Možná se pokusím tam nacpat nějakou angličtinu, ale prosím, nekamenovat :).

Aurë entuluva!

Tohle nebude žádný drtivý, obrovitý příspěvek. Jen mě tak napadlo, co bych ještě dodala k tomu předchozímu.
Zajímalo by mě, až možná budou točit Pád Gondolinu, zda-li i tam místo Glorfindela použijí Arwen Astaldë (Udatnou). Docela bych se bavila, kdybych se mohla koukat na to, jak elfka, která se má narodit o dost později, mává s Varaukar (balrogové). To už by se asi Tolkienovi čtenáři hodně divili, co to tam ksakru je. Nemám nic proti Arwen samotný, ani proti Liv, ale tohle na mě bylo moc. A nejspíš – jestli nepoužijou ji (to by byla fakt sranda, upřímně :D) – místo Glorfindela opět dosadí do děje někoho, kdo s tím dějem neměl nic společnýho. Třeba Turgona; Velký král Gondolinu by sám tak udatně bránil město. Když už ale filmaři uvrhli Glorfindela do zapomnění v jeho druhém životě, ten první by ignorovat nemuseli, protože on tam má opravdu pěknou roli.
Tak. Jsem se vyjádřila.
No, miláčci, přijela nám Jana, takže první část dne jsme strávily rozebíráním života, životní filozofie a tak dál. Musím říct, že mi to opět pozvedlo náladu :). Mám jinej pocit. Jako kdyby se ve mě probudil zase novej kousek mýho já…
Abych se podělila: milujte sami sebe, protože to za vás nikdo neudělá :D. Až pak se ohlížejte na druhé. To, že máte partnera, je sice hezké, ale rozhodně není zdravé pro vaši osobu, pokud všechnu lásku dáváte jen jemu a na sebe kašlete. VY jste ta nejdůležitější osoba ve vašem vesmíru, vy se máte rádi, jste šťastní a nepotřebujete se zatěžovat žádnými problémy, už vůbec ne problémy jiných. Trocha egoismu vás nezabije. To je to nejmenší, co pro svůj život můžete udělat.
K tomu se krásně hodí nadpis :). “Den zase přijde!”

Bulíky

No ahoj. Zas je tu jeden bezobsažný žblept.
Zrovna jsem brutálně probulela Boromirovu smrt… Koukala jsem se totiž na film a tam to bylo udělaný mnohem působivěji. Myslím, že jsem začala v okamžiku, kdy litoval svý chyby vůči Frodovi. Pro Faramira jsem bulela, myslím, o dost víc, ale to jsem se taky na ten film koukala několikrát :D. Nejslzavější část pro mě bylo jeho beznadějný tažení na Osgiliath, kdy tak tklivě zpíval Pipin. Další byla scéna s umírajícím Théodenem, kterou jsem krutě probrečela i v knize, a taky Denethorovo šílenství. Chjo. A kdybych nečetla ve škole, pravděpodobně prodehydratuju i konec Húrinových dětí – byl to totiž brutus.
Dvojku jaksi pořád nemám, takže smůla. Ale co jsem ji viděla tehdá v televizi, ani bych tak docela neřekla, že by tam bylo co k bulení :D. Leda Arwen a Aragorn, ale tyhle věci mě už od přírody vytáčej tím, že tam vůbec nemaj co dělat. Nádherný to bylo v jedničce – vys… vystrnadili mýho milovanýho Glorfindela a představili obecenstvu Arwen “Nepřemožitelnou”. Pochybuju o tom, že by i sám Elrond dokázal jen tak z fleku zburcovat řeku, aby spláchla černý mouchy ze svýho brodu (to jako nazgûly). A to si dovolili ji posadit na Asfalotha a odříkat slova, která řekl Glorfindel (Noro lim, Asfaloth! Noro lim!)! A taky mi ve dvojce zabili Haldira (aha, tak už jsme narazili na scénu, kterou jsem prořvala)! K čertu s filmařema.
Nemluvě o tom, že z Froda udělali Pána Zachránce, zatímco Sam, který ve skutečnosti udělal nejspíš dvakrát tolik (dobrá, dobrá, Prsten nepočítám), se jevil spíš jako flákat, rozvraceč a já nevím, co ještě… Fajn, OK, už mlčím.
A je velká škoda, že tam nedali Galadrielino Namárië – byla tam sice spousta elfštiny, ale z tý hlavní ani prd. Nechápu, proč tak krásný kousek Quenyi vynechali… Nechápu spoustu věcí, co tam ti blázni naflákali…
Mimochodem, jsem marod. Z toho motání hlavy, na který už jsem si skoro zvykla, se stalo dvojnásobný motání hlavy, omámenost a otupělost. Začal mi taky vyhrožovat krk. Vracela jsem se domů jako mrtvola poháněná větrem (a ještě ke všemu na podpatcích, protože už jsem ráno fakt nevěděla, co si ke všem čertům mám obout). Ale žiju a dokonce jsem se po příchodu nesvalila hned mrtvá do postele. Musela jsem totiž vysypat z flešky……..!
Mám Otce prasátek!! :D:D Kurňa, tak dlouho jsem se na to z dáli koukala a doufala, že to někdy přijde do našich kin nebo někam, že bych se k tomu jakože dostala… A najednou ho mám! :D Já jsem hepy člověk, lidi. Až se zejtra prospím do nějakého takového přibližného vědomí, podívám se na to… Dneska jsem ale měla bulící sklony, takže místo toho jsem si pěkně pustila FOTRa (1. LOTR).
No, kdybyste čirou náhodou sdíleli moje bláznovství, možná oceníte perfektní stránečku, která se mi momentálně stala domovem :P
♦ The Council of Elrond ♦
Tak se mějte hezky a ať vás skolí radši ork než nachlazení… :D